Formule 1 v roce 1980

From Wikipedia, the free encyclopedia

Formule 1 v roce 1980
Remove ads

Sezóna Formule 1 1980 byla 31. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 14. mistrovských a 1 nemistrovský závod.[1][2] Mistrovství světa se konalo mezi 13. lednem a 5. říjnem.

Stručná fakta 31. sezónamistrovství světa vozů Formule 1 (1980), Obecné informace ...

Alan Jones s vozem Williams Grand Prix EngineeringFord se stal prvním Australanem, který vyhrál mistrovství světa jezdců od Jacka Brabhama v roce 1966. Tým Williams získal titul mezi konstruktéry. V sezóně došlo ve Formuli 1 k zásadním změnám mezi jezdci. Debutovali budoucí mistři světa Alain Prost a Nigel Mansell, zatímco úřadující šampion Jody Scheckter prožil hroznou sezónu ve Ferrari, která vyústil v to, že Scheckter odešel na konci roku z Formule 1. Při testování na Hockenheimringu navíc přišel o život Francouz Patrick Depailler.

Remove ads

Týmy a jezdci

Další informace Účastník, Konstruktér ...

Změny před sezónou

  • Arturo Merzario a Héctor Rebaque se zúčastnili sezóny 1979, postavili si vlastní šasi a sami závodili. Oba však na konci roku ukončili své působení ve Formuli 1.
  • Tým Osella byl blízko k vítězství v evropském šampionátu Formule 2 v roce 1979 s jezdcem Eddiem Cheeverem. Poté, co si zajistil sponzorství od italské tabákové společnosti, vstoupil v roce 1980 do Formule 1 a vzal s sebou Cheevera. Američan předtím jezdil za Theodore a Hesketh v roce 1978.
  • Williams podepsal Carlose Reutemanna. Argentinec skončil třetí v šampionátu v roce 1975, stejně jako v roce 1978, ale prožil těžkou sezónu 1979 s Lotusem. Bývalý pilot Williamsu Clay Regazzoni se znovu připojil k Ensign Racing, za který jezdil v roce 1977, poté, co Marc Surer přestoupil k ATS.
  • ATS také podepsalo Jana Lammerse, který přišel z postupně mizejícího týmu Shadow. Lammersův týmový kolega z roku 1979 Elio de Angelis se po Reutemannově odchodu přestěhoval do Lotusu. Pro rok 1980 Shadow podepsal Davida Kennedyho, vicemistra britského šampionátu Formule 1 z roku 1979, a Stefana Johanssona, který byl teprve britským pilotem Formule 3.
  • Jacky Ickx odešel z Formule 1 na konci roku 1979, jeho místo v Ligieru převzal Didier Pironi.
  • Mistr světa evropského šampionátu Formule 3 z roku 1979 Alain Prost debutoval ve Formuli 1 s McLarenem. Nahradil Patricka Tambaye, který se stal v roce 1980 šampionem Can-Am s týmem Haas Lola.
  • Tým Fittipaldi podepsal budoucího šampiona Kekeho Rosberga poté, co na konci předchozí sezóny koupil zbytky týmu Wolf.
  • Patrick Depailler, který se stále zotavoval z nehody při závěsném létání, nastoupil do Alfy Romeo a nahradil Vittoria Brambillu.

Změny během sezóny

  • Marc Surer havaroval během kvalifikace v Kyalami a zranil si obě nohy. ATS právě zredukovalo provoz ze dvou na jeden vůz a rozešlo se s Janem Lammersem, ale Nizozemec se vrátil pro další tři závody, zatímco se Surer zotavoval.
  • Clay Regazzoni ochrnul od pasu dolů, když mu na Long Beach přestaly fungovat brzdy a narazil do zaparkovaného vozu a betonové bariéry. Tiff Needell, Jan Lammers a Geoff Lees převzali jeho místo v týmu v tomto pořadí. Lees už závodil za Shadow dříve v tomto roce, když nahradil Stefana Johanssona, který se nekvalifikoval do svých prvních dvou závodů a jeho debut byl považován za předčasný.
  • V polovině sezóny převzal Theodore Racing tým Shadow. Theodore vstoupil do sezóny 1981 s prvním vlastním šasi.
  • RAM Racing vstoupil do Grand Prix Velké Británie s vozem Williams FW07 z roku 1979, který řídil Rupert Keegan. Tým zůstal po zbytek sezóny a na poslední dva závody dokonce přihlásil i druhý vůz. (RAM byl zapojen do Formule 1 od roku 1976, ale trvalo až do roku 1983, než vstoupil do celé sezóny a postavil si vlastní šasi.)
  • Héctor Rebaque se vrátil do Formule 1 a nahradil Ricarda Zunina v Brabhamu od Grand Prix Velké Británie.
  • Během soukromého testování na Hockenheimringu zahynul při nehodě pilot Alfy Romeo Patrick Depailler. Jezdec týmu z roku 1979 Vittorio Brambilla se vrátil na dva závody, než předal řízení debutantovi Andrea de Cesarisovi.
  • Testovací jezdec Lotusu Nigel Mansell debutoval, když ho Colin Chapman nasadil do třech závodů, řídil vývojovou verzi Lotus 81. V roce 1981 se stal celosezónním jezdcem týmu.
  • Jen něco málo přes rok poté, co vyhrál svůj první závod ve Formuli 3, závodil Mike Thackwell ve Formuli 2 a při Grand Prix Nizozemska mu Ken Tyrrell umožnil jeho první test ve Formuli 1. Svůj závodní debut si odbyl při Grand Prix Kanady, čímž se stal do té doby nejmladším jezdcem Formule 1 (ačkoli byl závod zastaven červenou vlajkou a byl požádán, aby svůj vůz předal jezdci Tyrrellu Jeanu-Pierru Jarierovi pro restart závodu, takže rekord je diskutabilní).
Remove ads

Kalendář

Změny v kalendáři

Provizorní kalendář

Původně měla být sezóna 1980 šampionátem osmnácti závodů, ale tři Grand Prix byly před začátkem sezóny zrušeny:

Remove ads

Výsledky a pořadí

Grands Prix

Bodový systém

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-7 a pět nejlepších výsledků z kol 8-14.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Další informace Umístění, 1. ...

Pořadí jedzců

Další informace Poř., Jezdec ...

Pořadí konstruktérů

Další informace Poř., Konstruktér ...
Remove ads

Nemistrovské závody

Následující závod byl otevřený pro vozy Formule 1, ale nezapočítával se do mistrovství světa jezdců ve Formuli 1 ani do mistrovství světa konstruktérů ve Formuli 1.

Další informace Závod, Okruh ...

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads