Lawrencium
chemický prvek s atomovým číslem 103 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.
Remove ads
Historie
Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem přeměny kolem 4 sekund.
- 252
98 Cf + 11
5 B → 258
103 Lr + 5 1
0 n
Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.
Roku 1967 byl v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámen pozorovaný vznik izotopu lawrencia 256Lr po reakci jader americia 243Am s atomovým jádrem kyslíku 18O.[zdroj?]
- 243
95 Am + 18
8 O → 256
103 Lr + 5 1
0 n
Remove ads
Izotopy
Související informace naleznete také v článku Izotopy lawrencia.
Dodnes je známo celkem 16 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější 266Lr s poločasem přeměny 11 hodin:[1]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads