Tennessin

Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK^{[3][pozn. 1]}), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny. Do roku 2016 se provizorně označoval jako ununseptium (Uus).

Tennessin
předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5 (založeno na astatu) (292) Ts 117
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Tennessin, Ts, 117
Cizojazyčné názvy	angl. Tennessine
Skupina, perioda, blok	17. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina	neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS	54101-14-3
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	vypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts
Elektronová konfigurace	předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5 (založeno na astatu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 293Ts umělý 14 ms α 289Mc[1] 294Ts umělý α 290Mc[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
At ⋏ Livermorium ≺ Ts ≻ Oganesson

Historie

Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku  48
20  Ca a berkelia  249
97 Bk: ^[5][6]

 48
20 Ca +  249
97 Bk →  297
117 Ts →  294
117 Ts + 3  1
0 n

Předpokládané rozpadové řady jader tennessinu končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:

Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader ²⁹³Uus a ²⁹⁴Uus

V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, uznala Uus za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.^[7][3] Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest amerického státu Tennessee, kde mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, a připomíná jeho přínos k výzkumu supertěžkých prvků.^[8][9] Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční (anglojazyčnou) příponu halogenů.^[10][4] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi^[8] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.^[11]

Izotopy

V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů:  293
117 Ts a  294
117 Ts. U  293
117 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u  294
117 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).^[12]

Na http://www.nndc.bnl.gov/chart/ jsou uvedeny další dva izotopy;  291
117 Ts a  292
117 Ts.

Vlastnosti shrnuje tabulka:^[13]

Izotop	Způsob přeměny	Podíl	Poločas přeměny (ms)	Energie přeměny Eα (MeV)
291Ts	α / SF	?	?	?
292Ts	α / SF	?	?	?
293Ts	α	~100 %	27 +12 −6	10,6–11,14
294Ts	α	~100 %	50 +60 −18	10,81–10,97