Rutherfordium

Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.

Rutherfordium
[Rn] 5f14 6d2 7s2 (265) Rf 104
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Rutherfordium, Rf, 104
Cizojazyčné názvy	lat. Rutherfordium
Skupina, perioda, blok	4. skupina, 7. perioda, blok d
Chemická skupina	Přechodné kovy
Identifikace
Registrační číslo CAS	53850-36-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	265,12
Atomový poloměr	předpokládaný 150 pm[1]
Kovalentní poloměr	předpokládaný 157 pm[2]
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d2 7s2
Oxidační čísla	experimentálně ověřené IV[2], předpokládané III[1]
Ionizační energie
První	předpokládaná 579,9 kJ/mol[1]
Druhá	předpokládaná 1389,4 kJ/mol[1]
Třetí	předpokládaná 2296,4 kJ/mol[1]
Mechanické vlastnosti
Hustota	předpokládaná 23 g/cm3[1][2]
Skupenství	předpokládané pevné[1][2]
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	2100 °C (předpokládaná)[1][2] °C (2 373,15 K)
Teplota varu	5500 °C (předpokládaná)[1][2] °C (5 773,15 K)
Bezpečnost
Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P {{{izotopy}}}
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Hf ⋏ Lawrencium ≺ Rf ≻ Dubnium

Rutherfordium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti. Při své poloze v periodické tabulce by svými vlastnostmi mělo připomínat hafnium.

Historie

Sir Ernest Rutherford

První příprava prvku s atomovým číslem 104 byla ohlášena roku 1964 v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu pomocí urychlovače částic. Byl přitom bombardován terč z plutonia urychlenými ionty neonu. Prvek byl poté pojmenován kurčatovium (chemický symbol Ku) na počest vedoucího sovětského jaderného výzkumu Igora V. Kurčatova.^[3]

 242
94 Pu +  22
10 Ne →  264
104 Rf

Vědci kalifornské university v Berkeley se neúspěšně pokoušeli opakovat výše uvedený experiment. Zato však uspěli v roce 1969, když za pomoci lineárního urychlovače částic bombardovali terče z izotopů kalifornia jádry uhlíku ¹²C.^[4]

 249
98 Cf +  12
6 C →  257
104 Rf + 4  1
0 n

Získali nový prvek, který byl pojmenován rutherfordium na počest jaderného fyzika Ernesta Rutherforda. Uvedený název byl definitivně schválen na zasedání IUPAC v roce 1997.^[5]

Izotopy

Související informace naleznete také v článku Izotopy rutherfordia.

Dnes je známo celkem 19 izotopů rutherfordia:

Izotop	Rok objevu	Reakce	Poločas přeměny
253Rf	1994	204Pb(50Ti,n)	0,048 ms
254Rf	1994	206Pb(50Ti,2n)	0,023 ms
255Rf	1974? 1985	207Pb(50Ti,2n)	1,68 s
256Rfg	1974? 1985	208Pb(50Ti,2n)	6,67 ms
256Rfm1	2007	208Pb(50Ti,2n)	0,025 ms
256Rfm²	2007	208Pb(50Ti,2n)	0,017 ms
256Rfm³	2007	208Pb(50Ti,2n)	0,027 ms
257Rfg,m	1969	249Cf(12C,4n)	4,4 s
258Rf	1969	249Cf(13C,4n)	14,7 ms
259Rf	1969	249Cf(13C,3n)	2,4 s
260Rf	1969	248Cm(16O,4n)	21 ms
261Rfa	1970	248Cm(18O,5n)	1,1 min
261Rfb	1996	208Pb(70Zn,n)	68 s
262Rf	1996	244Pu(22Ne,4n)	2,3 s
263Rfa	1990?	248Cm(18O,3n)	10 min
263Rfb	2004	248Cm(26Mg,3n)	8 s
264Rfb			?
265Rfb			1,0 min
266Rf (?)	2006	237Np(48Ca,3n)	?
267Rf	2003/2004	238U(48Ca,3n)	?
268Rf (?)	2003	243Am(48Ca,3n)	?