Seaborgium
chemický prvek s atomovým číslem 106 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Seaborgium (chemická značka Sg) je čtrnáctým transuranem, jde o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Remove ads
Seaborgium doposud nebylo izolováno v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat wolfram.
Remove ads
Historie
První příprava prvku s atomovým číslem 106 byla ohlášena téměř současně ve dvou světových laboratořích roku 1974. V červnu ohlásila skupina vedená Georgijem Fljorovem v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu přípravu nového prvku s atomovým číslem 106, relativní atomovou hmotností 261 a poločasem přeměny 0,48 sekundy. Vznikl bombardováním atomů olova jádry atomů chromu.
- 208
82 Pb + 54
24 Cr → 261
106 Sg + 1
0 n
V září téhož roku oznámil tým vedený Albertem Ghiorsem z kalifornské university v Berkeley syntézu izotopu s relativní atomovou hmotností 263 a poločasem přeměny 1,0 sekundy. Jejich objev byl jako první potvrzen nezávislým experimentem a Američané navrhli pro nový prvek název seaborgium na počest jaderného fyzika Glena T. Seaborga. Připraven byl reakcí jader kalifornia s jádry prvku kyslíku.
- 249
98 Cf + 18
8 O → 263
106 Sg + 4 1
0 n
Návrh na pojmenování prvku po dosud žijícím vědci vzbudil značné rozpaky a diskuze ve vědeckém světě. Po mnoha debatách bylo konečně na zasedání IUPAC v roce 1997 definitivně potvrzeno pojmenování prvku seaborgium a chemická značka Sg.[1]
Remove ads
Izotopy
Související informace naleznete také v článku Izotopy seaborgia.
Dnes je známo celkem 16 izotopů seaborgia, nejstálejší známý izotop 269Sg se jako α zářič rozpadá s poločasem 3,1 minuty, nejméně stálý izotop 258Sg má poločas rozpadu pouhé 2,9 milisekundy. Poločasy přeměny 268Sg, 270Sg, 272Sg a 273Sg nejsou známy.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads