Xenon

chemický prvek s atomovým číslem 54 From Wikipedia, the free encyclopedia

Xenon
Remove ads

Xenon (chemická značka Xe, latinsky Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.

Stručná fakta Obecné, Identifikace ...
Remove ads

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Thumb
Kapalný a pevný xenon v experimentálním zařízení

Xenon je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, nereaktivní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem, chlorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Trioxid xenonu (oxid xenonový) je například silně explozivní. Xenon je velmi dobře rozpustný ve vodě a ještě lépe rozpustný v nepolárních organických rozpouštědlech.

Xenon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno ionizuje, a v ionizovaném stavu září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Xenon září fialovou barvou, ale ředěním xenonu ve výbojové trubici barva ztrácí na plnosti a při velkém zředění vydává xenon pouze bílé světlo.

Remove ads

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Xenon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s xenonem objevil i neon a krypton.

Prvek, který zůstal jako zbytek po destilaci argonu, nazval William Ramsay cizí – xenon.

Remove ads

Výskyt a získávání

Xenon je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 5×10−6 % (ve 100 litrech vzduchu je obsaženo 0,005 ml xenonu). Xenon byl nalezen i v některých pramenech minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu izotopů uranu a plutonia. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Druhou možností jak jej lze získat, je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.

Využití

Thumb
Výbojová trubice xenonu

Xenon má řadu izotopů, z nich šest je stabilních, tři mají poločas přeměny delší než 1014 let, a přibližně dvacet nestabilních, podléhajících další radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů xenonu v horninách slouží ke studiu geologických přeměn zemské kůry. Podobné studium izotopů xenonu vázaného v meteoritech přispívá k pochopení formování našeho slunečního systému i naší galaxie.

Elektrickým výbojem v atmosféře xenonu vzniká světlo fialové až modré barvy, které se ředěním xenonu vytrácí až zůstane pouze bílé světlo. Toto záření působí baktericidně a xenonové výbojky nalézají využití pro dezinfekci.

Byly zkonstruovány xenonové výbojky, schopné produkovat mimořádně intenzivní světelné záblesky o velmi krátkém trvání výboje. Díky těmto výbojkám je možno fotografovat a filmovat velmi rychlé děje (průlet vystřelené kulky překážkou, výbuchy apod.). Xenon se dá dále využít k výrobě obloukových lamp a doutnavých trubic.

Ruští sportovci na Zimních olympijských hrách 2014 údajně inhalovali xenon jako doping.[4][5]

Remove ads

Sloučeniny

Thumb
Krystaly fluoridu xenoničitého

Do začátku roku 1962 byly považovány všechny vzácné plyny za inertní (tzn. že nemohou tvořit sloučeniny). Začátkem roku 1962 provedl Neil Bartlett reakci xenonu s fluoridem platinovým PtF6 a získal tak první sloučeninu vzácného plynu XePtF6, která nebyla stabilní ani za nízkých teplot. V témže roce provedl Rudolf Hoppe syntézu fluoridu xenonatého XeF2, který je za teplot pod 40 K relativně stabilní.

Dodnes byly objeveny tyto sloučeniny xenonu, které jsou za nízkých teplot stabilní:

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads