Rajeev Ram
americký tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Rajeev Ram (* 18. března 1984 Denver, Colorado) je americký profesionální tenista. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako padesátý sedmý od zavedení klasifikace v březnu 1976, devatenáctý Američan a při nástupu ve 38 letech historicky nejstarší jednička v prvním období.[2][3] Ve třech obdobích na čele strávil devět týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a třicet jedna deblových turnajů včetně čtyř grandslamů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a dvacet jeden ve čtyřhře.[4]
_(52144533385).jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 56. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2022 na 1. místě. Trénují ho Bryan Smith a Billy Heiser.[1]
Stříbrným medailistou se stal ve smíšené čtyřhře riodejaneirské olympiády 2016, kde startoval s Venus Williamsovou. Na olympijských hrách 2024 v Paříži získal po boku Austina Krajicka stříbrnou medaili z mužské čtyřhry.[5] Na nejvyšší grandslamové úrovni ovládl s Češkou Barborou Krejčíkovou smíšenou soutěž Australian Open 2019 a 2021.[6] Po boku Brita Joea Salisburyho triumfoval ve čtyřhře Australian Open 2020 a také na US Open v letech 2021, 2022 a 2023. Jako první pár v otevřené éře třikrát v řadě ovládli čtyřhru grandslamu hraného na tvrdém povrchu.[7] Již ziskem melbournského titulu při své 58. účasti překonal grandslamový rekord open éry nejdéle čekajícího hráče na první deblovou trofej, který s 55 účastmi držel Martin Damm.[8] Ramův rekord pak o tři účasti překonal Bopanna trofejí z Australian Open 2024.[9]
S krajanem Brianem Bakerem odešli poraženi z finále juniorské čtyřhry ve Wimbledonu 2002, když nestačili na Rumuny Mergeu s Tecăuem. Se Salisburym vyhrál Turnaj mistrů 2022 a 2023. Finále si zahráli již v roce 2021. Stali se tak první dvojicí od Woodbridge s Woodfordem z let 1992–1994, která se probojovala do tří navazujících finále Turnaje mistrů.[10]
Remove ads
Tenisová kariéra
Týmové soutěže
V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Itálii, v němž vyhrál čtyřhru po boku Jacka Socka. Američané přesto odešli poraženi 1:2 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 10–3 ve čtyřhře.[11]
Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde do mužské čtyřhry nastoupil s Brianem Bakerem díky žebříčkové ochraně. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od rakouského páru Oliver Marach a Alexander Peya. Po boku Venus Williamsové vybojoval stříbrnou medaili ve smíšené čtyřhře. Do finále postoupili přes čtvrtý nasazený indický pár Sania Mirzaová a Rohan Bopanna, aby následně skončili na raketách krajanů Bethanie Mattekové-Sandsové a Jacka Socka.
Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu, kde nastoupil s Francesem Tiafoem do mužské čtyřhry. Ve druhém kole podlehli pozdějším stříbrným medailistům Marinu Čilićovi s Ivanem Dodigem z Chorvatska. Na úvod mixu pak vypadl s Bethanií Mattekovou-Sandsovou.
Profesionální kariéra
Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na RCA Chamionships 2002 v domovském Indianapolisu, kam obdržel divokou kartu. Na úvod podlehl chilskému hráči Nicolási Massúovi. V roce 2003 si na témže turnaji připsal první vyhraný zápas na okruhu, když opět na divokou kartu zdolal Rusa Igora Levina. Debutový singlový titul přišel na newportském Hall of Fame Tennis Championships 2009 v Rhode Islandu, na nějž zavítal jako 181. hráč žebříčku ATP a do hlavní soutěže prošel až jako šťastný poražený z kvalifikace. V posledních třech dnech turnaje odehrál osm zápasů, čtyři v singlu a čtyři v deblu, což znamenalo více než 12 hodin strávených na dvorci. Ve finále dvouhry zdolal třetího nasazeného Sama Querreyho a bodový zisk jej posunul na 108. příčku. Vedle toho triumfoval i ve čtyřhře s Australanem Jordanem Kerrem po výhře nad dvojicí Michael Kohlmann a Rogier Wassen. Jako první od roku 1987 a Dana Goldieho tak v Newportu získal trofeje z obou soutěží.[1]
_(28110272897).jpg)
První vítězný zápas v sérii ATP Masters zažil na březnovém BNP Paribas Open 2016 po výhře nad šťastným poraženým kvalifikantem Noahem Rubinem, aby jej poté zastavil sedmnáctý nasazený Australan Bernard Tomic. V rámci kategorie Masters se do osmifinále poprvé probojoval na srpnovém Rogers Cupu 2016, kde na jeho raketě zůstali ekvádorský kvalifikant Emilio Gómez a třináctý nasazený Francouz Lucas Pouille. Ve třetím kole jej vyřadila japonská turnajová trojka Kei Nišikori ve dvou setech.[1]
Debut v hlavní singlové soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal na French Open 2010, kde na úvod vypadl s Kazachem Jurijem Ščukinem. Semifinále mužské čtyřhry si v páru s krajanem Scottem Lipskym zahrál na US Open 2014 a také ve Wimbledonu 2016 po boku Jihoafričana Ravena Klaasena.[1]
S Joem Salisburym vytvořil ve čtyřhře Australian Open 2020 jedenáctou nasazenou dvojici. Ve finále zdolali Australany hrající na divokou kartu Maxe Purcella s Lukem Savillem po dvousetovém průběhu. Zisk třetí společné a první grandslamové trofeje z mužského debla jej premiérově posunul na 5. místo žebříčku ATP pro čtyřhru.[8] Obhajobu na Australian Open 2021 jim ve finálovém duelu překazila chorvatsko-slovenská dvojice Ivan Dodig a Filip Polášek, jíž podlehli po dvousetovém průběhu.[12] Druhý major ovládli na US Open 2021 po finálovém vítězství nad Britem Jamiem Murrayho a Brazilcem Brunem Soaresem. Poprvé v otevřené éře tenisu se tak ve finále grandslamu střetli dva Britové a po dvanácti letech rozhodla o vítězích ve Flushing Meadows až třetí závěrečná sada. Na prahu vyřazení se ocitli ve čtvrtfinále, v němž odvrátili čtyři mečboly Ebdenovi s Purcellem. Od semifinále Wimbledonu 2021 jejich zápasová bilance činila 11–1, když vyhráli jednu z generálek na torontském Canada Masters 2021.[13] Z pozice prvního světového páru vybojovali trofej na US Open 2022. V závěrečném utkání soutěže zdolali nizozemsko-britské turnajové dvojky Wesleyho Koolhofa a Neala Skupského ve dvou sadách. Stali se tak teprve druhým párem, který v otevřené éře ve Flushing Meadows obhájil titul. V této statistice navázali na Australany Woodbridge s Woodfordem z let 1995 a 1996.[14][15]
Při šesté účasti na Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2022, se Salisburym poprvé triumfoval na závěrečné události roku. Vylepšil tím finálová maxima z let 2016 a 2021. V boji o titul přehráli chorvatské turnajové čtyřky Nikolu Mektiće s Matem Pavićem po dvousetovém průběhu. Negativní vzájemnou bilanci zápasů proti Chorvatům snížili na 3–4. Stejné soupeře vyřadili i v semifinále o rok dříve. Jako neporažený pár si odvezli 930 300 dolarů, historicky nejvyšší částku z jakékoli deblové soutěže.[16]
Remove ads
Soukromý život
Ram je Američan indického původu. Jeho rodiče Raghav a Sušma Ramovi pocházejí z indického Bengalúru.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 5 (4–1)
Smíšená čtyřhra: 3 (2–1)
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 4 (2–2)
Remove ads
Zápasy o olympijské medaile
Mužská čtyřhra: 1 (1 stříbro)
Smíšená čtyřhra: 1 (1 stříbro)
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Dvouhra: 3 (2–1)
Čtyřhra: 55 (31–24)
Remove ads
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra: 1 (0–1)
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Čtyřhra
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads