ATP Tour 2025
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
ATP Tour 2025 představuje 56. ročník nejvyšší úrovně mužského profesionálního tenisu, hraný v roce 2025. Sezóna okruhu trvajícího od 27. prosince 2024 do prosince 2025 zahrnuje šedesát čtyři turnajů ve dvaceti devíti státech, až na výjimky organizovaných Asociací profesionálních tenistů (ATP).[1][2]
Okruh zahrnuje čtyři Grand Slamy pořádané Mezinárodní tenisovou federací (ITF), devět událostí kategorie ATP Tour Masters 1000, šestnáct turnajů kategorie ATP Tour 500, třicet akcí ATP Tour 250 a závěrečné Next Generation ATP Finals pro nejlepší tenisty do 20 let s turínským Turnajem mistrů. Součástí sezóny jsou i soutěže družstev bez bodového hodnocení – Davis Cup se sanfranciským Laver Cupem, a bodovaný United Cup v Austrálii, na jehož organizování se podílí Ženská tenisová asociace.[2]
Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu během února 2022 zůstává v platnosti rozhodnutí řídících organizací tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy o zrušení plánovaných turnajů na území Ruska a vyloučení ruských a běloruských reprezentací ze soutěží včetně týmových turnajů. Ruští a běloruští tenisté mohou nadále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[3]
Ženskou obdobu mužského okruhu představuje WTA Tour 2025.
Remove ads
Galerie
Vítězové dvouhry na Grand Slamu 2025
Jannik Sinner obhájil titul na Australian Open. Jako osmý hráč otevřené éry vyhrál i třetí grandslamové finále. Stal se tak prvním Italem historie s třemi grandslamy z dvouhry.[4] Trofej z French Open obhájil Španěl Carlos Alcaraz. Jako druhý po Federerovi vyhrál v grandslamové open éře prvních pět kariérních finále. V tomto období představoval i třetího muže, který ve finále majoru odvrátil mečbol a devátého tenistu, jenž otočil finálový průběh ze stavu 0–2 na sety.[5] Wimbledonský titul učinil z Jannika Sinnera prvního italského vítěze dvouhry londýnského majoru. Do čtvrtého grandslamového finále v řadě postoupil ve 23 letech jako nejmladší tenista otevřené éry.[6]
Remove ads
Přehled

Na přelomu prosince 2024 a ledna 2025 ročník otevřela týmová soutěž mužů a žen United Cup. V první hrací týden se přidaly Brisbane International a Hong Kong Tennis Open. Délka Mastersů v Kanadě a Cincinnati se prodloužila z osmi na dvanáct dní v důsledku navýšení z 56 na 96 singlistů. Počet takových „tisícovek“ vzrostl v devítičlenné sérii na sedm. Turnaje v Dallasu, Dauhá a Mnichově byly povýšeny do úrovně ATP 500, čímž stoupl počet událostí této kategorie z třinácti na šestnáct.[1][7]
Antukový Hamburg Open dříve hraný po Wimbledonu, byl přesunut z července na květen, s cílem zatraktivnit jej pro hráče připravující se na French Open.[7] Los Cabos Open změnilo termín z února na červenec.[1] Z kalendáře bylo vyřazeno pět turnajů, únorový Córdoba Open i dubnový Estoril Open,[1] jehož organizátoři získali pro rok 2025 challengerovou licenci s plánovaným návratem na túru ATP v sezóně 2026.[8] Dále skončily květnový Lyon Open a červencové Hall of Fame Open s Atlanta Open. Absence rhodeislandkého Hall of Fame Open znamenala snížení počtu travnatých událostí.[7]
Remove ads
Chronologický přehled turnajů
Chronologický přehled uvádí turnajovou listinu okruhu ATP Tour 2025 včetně dějiště, počtu hráčů, povrchu, kategorie a celkové dotace.[2]
- Legenda
Tabulky měsíců uvádí vítěze a finalisty dvouhry i čtyřhry a dále pak semifinalisty a čtvrtfinalisty dvouhry. Zápis –D/–Q/–Č/–X uvádí počet hráčů dvouhry/hráčů kvalifikace dvouhry/párů čtyřhry/párů mixu. (ZS) – základní skupina.
Grand Slam |
ATP Finals |
Next Generation ATP Finals |
ATP Tour Masters 1000 |
ATP Tour 500 |
ATP Tour 250 |
Týmové soutěže |
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Remove ads
Statistiky
Premiérové tituly
Hráči, kteří získali první titul ve dvouhře, čtyřhře nebo smíšené čtyřhře:
Dvouhra
Alexandre Müller (27 let, 11 měsíců a 4 dny) – Hongkong (pavouk)
João Fonseca (18 let, 5 měsíců a 26 dnů) – Buenos Aires (pavouk)
Tomáš Macháč (24 let, 4 měsíce a 16 dnů) – Acapulco (pavouk)
Jakub Menšík (19 let, 6 měsíců a 29 dnů) – Miami (pavouk)
Flavio Cobolli (22 let a 11 měsíců) – Bukurešť (pavouk)
Jenson Brooksby (24 let, 5 měsíců a 11 dnů) – Houston (pavouk)
Gabriel Diallo (23 let, 8 měsíců a 22 dnů) – 's-Hertogenbosch (pavouk)
Čtyřhra
Christian Harrison (30 let, 8 měsíců a 11 dnů) – Dallas (pavouk)
Evan King (32 let, 10 měsíců a 15 dnů) – Dallas (pavouk)
Théo Arribagé (24 let, 4 měsíce a 7 dnů) – Buenos Aires (pavouk)
Benjamin Bonzi (28 let, 8 měsíců a 7 dnů) – Marseille (pavouk)
Brandon Nakashima (23 let, 6 měsíců a 13 dnů) – Delray Beach (pavouk)
Alexei Popyrin (25 let, 6 měsíců a 24 dnů) – Dubaj (pavouk)
Petr Nouza (26 let, 6 měsíců a 27 dnů) – Marrákeš (pavouk)
Patrik Rikl (26 let, 2 měsíce a 30 dnů) – Marrákeš (pavouk)
Manuel Guinard (29 let, 4 měsíce a 28 dnů) – Monte-Carlo (pavouk)
Robert Cash (24 let, 4 měsíce a 12 dnů) – Los Cabos (pavouk)
JJ Tracy (23 let a 9 dnů) – Los Cabos (pavouk)
Smíšená čtyřhra
Sem Verbeek (31 let, 2 měsíce a 28 dnů) – Wimbledon (pavouk)
Obhájené tituly
Hráči, kteří obhájili titul ve dvouhře, čtyřhře nebo smíšené čtyřhře:
Dvouhra
Čtyřhra
Smíšená čtyřhra
Remove ads
Žebříček
Světové jedničky ve dvouhře
Světové jedničky ve čtyřhře
Nová žebříčková maxima
Hráči, kteří v sezóně 2025 zaznamenali kariérní maximum v první padesátce žebříčku ATP (ztučnění u jmen hráčů, kteří v první světové desítce debutovali a postavení při novém maximu v Top 10):
Dvouhra
Giovanni Mpetshi Perricard (na 29. místo 24. února)
Pedro Martínez (na 36. místo 24. února)
Tomáš Macháč (na 20. místo 3. března)
Alex Michelsen (na 32. místo 3. března)
Arthur Fils (na 14. místo 14. dubna)
Francisco Cerúndolo (na 18. místo 5. května)
Brandon Nakashima (na 29. místo 5. května)
Jack Draper (na 4. místo 9. června)
Lorenzo Musetti (na 6. místo 9. června)
Tommy Paul (na 8. místo 9. června)
Jacob Fearnley (na 49. místo 9. června)
Quentin Halys (na 46. místo 30. června)
Alex Michelsen (na 30. místo 14. července)
Ben Shelton (na 7. místo 28. července)
Flavio Cobolli (na 17. místo 28. července)
Ben Shelton (na 6. místo 4. srpna)
Alejandro Davidovich Fokina (na 18. místo 4. srpna)
Alexei Popyrin (na 19. místo 4. srpna)
Jakub Menšík (na 16. místo 18. srpna)
Jiří Lehečka (na 21. místo 18. srpna)
Gabriel Diallo (na 33. místo 18. srpna)
Alexandre Müller (na 38. místo 18. srpna)
Corentin Moutet (na 41. místo 18. srpna)
Camilo Ugo Carabelli (na 43. místo 18. srpna)
João Fonseca (na 44. místo 18. srpna)
Jaume Munar (na 46. místo 18. srpna)
Learner Tien (na 48. místo 18. srpna)
Corentin Moutet (na 40. místo 25. srpna)
Jaume Munar (na 44. místo 25. srpna)
Zizou Bergs (na 48. místo 25. srpna)
Čtyřhra
Henry Patten (na 3. místo 27. ledna)
Nathaniel Lammons (na 17. místo 27. ledna)
Kevin Krawietz (na 5. místo 10. února)
Robert Galloway (na 25. místo 10. února)
Tim Pütz (na 6. místo 17. února)
Harri Heliövaara (na 3. místo 31. března)
Juki Bhambri (na 26. místo 31. března)
Sebastian Korda (na 46. místo 31. března)
Manuel Guinard (na 36. místo 14. dubna)
Romain Arneodo (na 43. místo 14. dubna)
Evan King (na 18. místo 5. května)
André Göransson (na 26. místo 19. května)
Sem Verbeek (na 29. místo 19. května)
Fabien Reboul (na 22. místo 26. května)
Sadio Doumbia (na 26. místo 26. května)
Constantin Frantzen (na 42. místo 9. června)
Christian Harrison (na 17. místo 14. července)
David Pel (na 37. místo 14. července)
Sander Arends (na 23. místo 21. července)
Luke Johnson (na 28. místo 21. července)
Guido Andreozzi (na 41. místo 21. července)
Fernando Romboli (na 44. místo 4. srpna)
John-Patrick Smith (na 50. místo 4. srpna)
Lloyd Glasspool (na 1. místo 18. srpna)
Julian Cash (na 2. místo 18. srpna)
Lucas Miedler (na 28. místo 18. srpna)
Théo Arribagé (na 48. místo 18. srpna)
Francisco Cabral (na 26. místo 25. srpna)
Romain Arneodo (na 38. místo 25. srpna)
Remove ads
Kariérní informace
Ukončení kariéry


Seznam uvádí tenisty (vítěze turnaje ATP, anebo ty, kteří byli klasifikováni alespoň jeden týden v Top 100 dvouhry a/nebo Top 100 čtyřhry žebříčku ATP), jež ohlásili ukončení profesionální kariéry, neodehráli za více než 52 uplynulých týdnů žádný turnaj, nebo jim byl v sezóně 2025 uložen stálý zákaz hraní:
Marcus Daniell (* 9. listopadu 1989 Masterton, Nový Zéland), profesionál od roku 2008, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 500. místě v červenci 2014 a ve čtyřhře na 34. místě během ledna 2018. Na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Z odložené tokijské olympiády 2020 si odvezl bronzovou medaili ve čtyřhře s Michaelem Venusem. Profesionální kariéru ukončil v lednu 2025 na aucklandském ASB Classic 2025.[10][11]
Richard Gasquet (* 18. června 1986 Béziers, Francie), profesionál od roku 2002, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 7. místě v červenci 2007 a ve čtyřhře na 45. místě během dubna 2008. Na okruhu ATP Tour vybojoval šestnáct singlových a dva deblové tituly. Na grandslamu triumfoval v mixu French Open 2004 s Tatianou Golovinovou. Po boku Juliena Benneteaua získal bronz ze čtyřhry londýnské olympiády 2012. V letech 2007 a 2013 si zahrál Turnaj mistrů. S francouzským týmem vyhrál Davis Cup 2017 i Hopman Cup 2017. Aktivní dráhu ukončil na French Open 2025.[12][13]
Denis Kudla (* 17. srpna 1992 Kyjev, Ukrajina), americký profesionál od roku 2010, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 53. místě v květnu 2016 a ve čtyřhře na 133. místě během srpna 2018. Na challengerech vyhrál devět singlových i deblových turnajů. Kariéru ukončil na lednovém United Cupu 2025, kde v posledním mixu porazil s Krawczykovou český pár Rikl a Knutsonová.[14]
Luke Saville (* 1. února 1994 Berri, Austrálie), profesionál od roku 2012, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 152. místě v únoru 2015 a ve čtyřhře na 23. místě během listopadu 2021. Ze všech pěti deblových finále na okruhu ATP Tour odešel poražen, včetně úvodního na Australian Open 2020 po boku Maxe Purcella. Na challengerech získal dvacet dva titulů ve čtyřhře. Stal se také vítězem juniorek ve Wimbledonu 2011 a na Australian Open 2012. Kariéru uzavřel ve čtyřhře lednového Australian Open 2025.[15]
Diego Schwartzman (* 16. srpna 1992 Buenos Aires, Argentina), profesionál od roku 2010, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 8. místě v říjnu 2020 a ve čtyřhře na 39. místě během ledna téhož roku. Na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři trunaje ve dvouhře včetně Rio Open 2018 v úrovni ATP 500. Singlovým grandslamovým maximem se stalo semifinále French Open 2020, kde se s výškou 170 cm stal nejmenším semifinalistou grandslamu od Harolda Solomona na French Open 1980.[16] Zahrál si také Turnaj mistrů 2020. Kariéru zakončil na únorovém Argentina Open 2025.[17]
Fernando Verdasco (* 15. listopadu 1983 Madrid, Španělsko), profesionál od roku 2001, na singlovém žebříčku ATP nejvýše figuroval na 7. místě v dubnu 2009 a ve čtyřhře na 8. místě během listopadu 2013. Na okruhu ATP Tour vyhrál sedm trunajů ve dvouhře a osm ve čtyřhře včetně Turnaje mistrů 2013 s Davidem Marrerem. Se španělským týmem ovládl Davisův pohár v letech 2008, 2009 a 2011. Po boku Anabel Medinaové Garriguesové triumfoval na Hopmanově poháru 2013. V grandslamové dvouhře se nejdále probojoval do semifinále Australian Open 2009. Profesionální dráhu ukončil ve 41 letech na únorovém Qatar ExxonMobil Open 2025, kde odehrál čtyřhru s Novakem Djokovićem.[18]
Přerušení kariéry
Kwon Sun-u (* 2. prosince 1997 Sangdžu, Jižní Korea), profesionální tenista přerušil kariéru pro povinnou 18měsíční vojenskou službu, s narukováním 13. ledna 2025.[19][20] V korejskem týmu přesto odehrál lednové 1. kolo kvalifikace Davis Cupu.
Remove ads
Rozpis bodů
Tabulka uvádí body přidělované hráčům na turnajích okruhu ATP Tour 2025.
Remove ads
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads