Lobkovická hrobka (Roudnice nad Labem)

Lobkovická hrobka, také Lobkowiczká hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Lobkowiczů v kryptě pod kostelem sv. Václava při kapucínském klášteře v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice. Klášter včetně rodové hrobky založila Polyxena, rozená z Pernštejna a její druhý manžel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz v roce 1615. Od roku 1628 do poloviny 20. století byli do hrobky ukládáni příslušníci chlumecké knížecí linie a po rozvětvení rodu členové roudnické a dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury. Komplex kláštera a kostela vlastní roudničtí Lobkowiczové^{[pozn. 1]} a je památkově chráněný jako součást areálu roudnického zámku.^[1]

Lobkowiczká hrobka v Roudnici nad Labem
Hrobka se nachází pod kostelem sv. Václava a jeho jižní přístavbou
Základní informace
Architekt	nová hrobka: Friedrich Fleischinger
Výstavba	1628 (stará hrobka), 1897 (nová hrobka)
Stavebník	Polyxena z Pernštejna a Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (stará hrobka), Mořic z Lobkowicz (nová hrobka)
Současný majitel	Rodina Lobkowiczů (Margaret Brooks Lobkowicz)
Poloha
Adresa	Roudnice nad Labem, Česko Česko
Souřadnice	50°25′29,95″ s. š., 14°15′49,11″ v. d.
Další informace
Kód památky	32305/5-2268 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Roudnice nad Labem)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis

Roudnici nad Labem zdědila po svém prvním manželovi Vilému z Rožmberka (1535–1592) Polyxena z Pernštejna (1566–1642), která se v roce 1603 podruhé provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568–1628), a tím se roudnické panství dostalo na několik staletí do vlastnictví Lobkowiczů. V roce 1615 manželé společně založili na místě židovské čtvrti kapucínský klášter,^[2][3][4] který byl třetím nejstarším v Čechách.^{[pozn. 2]} Součástí kláštera byl kostel sv. Václava, který byl vysvěcen 2. srpna 1628.^[2][3][4] Jednolodní kostel má rozměry 16,7 x 9 metrů a jeho kněžiště 5,20 x 5,20 metrů.^[2][4] Pod kostelem bylo zbudováno rodové mauzoleum. Vcházelo se do něho schodištěm z mariánské kaple, která se nacházela vpravo od vstupu do kostela. Jako první byli v hrobce pohřbeni zakladatelé kláštera Zdeněk Vojtěch a Polyxena. Do roku 1734 bylo v kryptě pochováno dvanáct příslušníků rodu, do roku 1799 sedmnáct.^[6] Do roku 1887, kdy se konal poslední pohřeb, bylo ve staré hrobce uloženo 31 rakví.^{[7][pozn. 3]}

Po přibližně 250 letech od výstavby kostela bylo nutné hrobku rozšířit. Kníže Mořic Alois z Lobkowicz (1831–1903) zadal stavbu architektovi Friedrichu Fleischingerovi (1859–1907), žáku Josefa Zítka. Nová hrobka vznikla jižně od kostela, scházelo se do ní po polokruhovém schodišti. Původní vchod byl zazděn a naopak mezi starou a novou hrobkou byly navrženy spojovací dveře.^[8] Nová hrobka byla slavnostně vysvěcena v roce 1897^[7] nebo spíše v roce 1887. Jako první byla v hrobce pohřbena Julie, roz. z Redwitz-Wildenrothu (1840–1895) v červnu 1895.^[7] Kapacita nové hrobky byla 56 rakví (4 oddělení po 10 rakvích a jedno boční pro 16 rakví).^[7] Ve 20. a 30. letech 20. století musely být některé rakve opatřeny vnějšími rakvemi, protože se těla začala rozkládat.^[7]

Ve 30. letech se hrobka upravovala, vznikl např. vchod zvenku.^[9] V roce 1947 byla v jedné komoře nové hrobky zazděna rakev Marie Zdenky (1858–1937). V roce 1949 sem byla přemístěna i rakev Václava Eusebia (1893–1915).^[10] V únoru 1950 bylo v jednom oddílu provizorně zazděno i ostatních 13 rakví.^[10] Kapucínský klášter s kostelem byl zrušen 30. června 1950.^{[9][pozn. 4]} Klášter téhož roku zabrala armáda, o rok později i kostel. Armáda využívala areál až do roku 2008.^[10]

V kostelní kryptě bylo samozřejmě i oddělení pro pohřbívání kapucínů.^{[pozn. 5]}

Seznam pohřbených

V hrobce byli pohřbíváni příslušníci chlumecké knížecí linie, později příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury. Pohřebiště křimické (II.) linie se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie na Horničce v Křimicích. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr)

Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide,^[12][13][14] z publikace Lobkowiczové dolnobeřkovští^[15] a Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu.^[16] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^{[17][18][19][20]} Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Modře jsou vyznačeni příslušníci dolnobeřkovické linie (včetně manželek). Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace chotě. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řa-dí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
			Datum a místo úmrtí	Matka
1.	6.	Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz	15. 8. 1568	Ladislav II. Popel z Lobkowicz 1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana	23. 11. 1603:[21][22] Polyxena z Pernštejna (č. 2)	1628[23]	1. kníže z Lobkowicz (1623/1624–1628) a vladař domu lobkowiczkého (1624–1628), nejvyšší kancléř Českého království (1599–1628), císařský komoří a tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1620).[21]
			16. 6. 1628 Vídeň	Johana Berková z Dubé a Lipé 1545–1601
2.	(6.)	Polyxena z Pernštejna	1566	Vratislav II. z Pernštejna 9. 7. 1530 – 27. 10. 1582 na Dunaji u Lince	11. 1. 1587 Praha: Vilém z Rožmberka 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha	Rakev s ostatky byla z Pernštejnského paláce na Hradčanech přenesena večer 7. 7. 1628 do katedrály sv. Víta, kde se ve dnech 8.–10. 7. konaly smuteční obřady. Poté byla rakev převezena do Roudnice nad Labem, kde byla vystavena v místním kostele.[24]	1. kněžna z Lobkowicz (1623/1624–1642, od roku 1628 kněžna vdova). Polyxena se stala matkou teprve ve věku 43 let:[2] Václav Eusebius (1609–1677; č. 4) První manžel byl pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[25]
			24. 5. 1642 Praha	Marie Manrique de Lara y Mendoza asi 1538 – 16. 2. 1608	23. 11. 1603:[21][22] Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1)
3.	(7.)	Johana Myšková ze Žlunic	1600	Karel Častovec Myška ze Žlunic † 1602	Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku asi 1582 – 1637 nebo 25. 7. 1638 Praha		2. kněžna z Lobkowicz (1638–1650). V druhém manželství bezdětná.
			17. 1. 1650	Magdalena Kaplířová ze Sulevic † 1617	3. 11. 1638: Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4)
4.	7.	Václav Eusebius Popel z Lobkowicz	20. 1. 1609 Praha	Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1)	3. 11. 1638: Johana Myšková ze Žlunic (č. 3)		2. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1628–1677), zaháňský vévoda (1646–1715), prezident dvorské válečné rady (1649/1652–1665), polní maršál, nejvyšší hofmistr císařského dvora (1665–1674), rytíř Řádu zlatého rouna (1644).[26] V druhém manželství se narodily následující děti: 1. syn (*/† 1654) 2. Ferdinand August Leopold (1655–1715; č. 7), 3. kníže 3. Filip Ferdinand Adalbert (1656–1659) 4. Marie Hedvika Žofie (1658–1660) 5. František Vilém Ignác (1659–1698; č. 5) Druhá manželka byla pohřbena v kostele sv. Vavřince v Norimberku.
			22. 4. 1677 Roudnice nad Labem	Polyxena z Pernštejna (č. 2)	20. 1. 1653: Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk
5.	8.	František Vilém Ignác z Lobkowicz	15. 9. 1659	Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4)
			6. 1. 1698	Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk
6.	(8.)	Marie Filipína z Althannu	1671	Michael Václav z Althannu 30. 6. 1630 Vídeň – 17. 5. 1686 Wölfelsdorf/Wilkanów, Kladsko	3. 12. 1703 Vídeň: Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7)		6. kněžna z Lobkowicz (1703–1706). Bezdětná.
			2. 6. 1706	Anna Marie Alžběta z Aspremont-Lyndenu 14. 2. 1646 – 4. 2. 1723
7.	8.	Ferdinand August z Lobkowicz	7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab	Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4)	8/18. 7. 1677 Hadamar: Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab		3. kníže z Lobkowicz, 3. vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1677–1715). Narodily se mu následující děti: 1. Eleonora (*/† 1678) 2. Leopold Christian (1679–1680) 3. Filip Hyacint (1680–1737; č. 12), zakladatel roudnické primogenitury 4. Josef Antonín August (1681–1717) 5. Ferdinand Jan František (1685–1686) 6. Jan Jiří Kristián (1686–1753), zakladatel (hořínské/mělnické) sekundogenitury 7. Eleonora Amálie, provd. ze Schwarzenbergu (1682–1741; pohřbena v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově) 8. Marie Ludovika, provd. z Thurn-Taxisu (1683–1750) 9. Hedvika Jindřiška (1688–1689) 10. Augusta Františka (1690–1691) 11. Karel Ignác (1692–1701) 12. Marie Anna Luisa (1711–1713) 14. Marie Ernestina (1714–1718; č. 8) Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze.[27]
					17. 7. 1680: Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu 8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb
			3. 10. 1715 Vídeň	Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk	3. 12. 1703 Vídeň: Marie Filipína z Althannu (č. 6)
					16. 11. 1707: Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1681 – 23. 12. 1739
8.	9.	Marie Ernestina z Lobkowicz	13. 9. 1714	Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7)
			5. 7. 1718	Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1681 – 23. 12. 1739
9.	10./ (9.)	Eleonora Kateřina z Lobkowicz z bílinské větve	1. 4. 1685	Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz pokřtěn 22. 12. 1654 – 8. 10. 1697 Montortone	17. 10. 1703: Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)		8. kněžna z Lobkowicz (1715–1720). Univerzální dědička bílinského panství. Narodil se jí syn: Ferdinand (*/† 1704)
			3. 3. 1720 Vídeň	Marie Žofie z Dietrichsteinu pokřtěna 5. 11. 1653 – 4. 11. 1711
10.		Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (bílinská větev)	asi 1650	František Vilém Popel z Lobkowicz 14. 8. 1616 – 26. 2. 1670	Marie Josefa Markéta z Bubna † 24. 5. 1729	Původně pohřben 4. 10. 1722 v Pražské Loretě, později v Roudnici nad Labem.[28]	Císařský komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1696–1712).[28] V roce 1670 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.[28] Majitel panství Jezeří a Nové Sedlo.[28] Bezdětný.
			4. 8. 1722	Alžběta Eusebie Marie z Talmberka
11.	10.	Marie Anna z Lobkowicz	20. 3. 1725	Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)
			9. 2. 1729 Roudnice nad Labem	Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
12.	10.	Filip Josef z Lobkowicz	14. 1. 1728 Praha	Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)
			2. 4. 1729 Roudnice nad Labem	Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
13.	9.	Filip Hyacint z Lobkowicz	25. 2. 1680 Altenstadt, Bavorsko	Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7)	17. 10. 1703: Eleonora Kateřina z Lobkowicz (č. 9)		4. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1715–1734). V druhém manželství se mu narodily následující děti: 1. Václav Ferdinand (1723–1739; č. 13), 5. kníže 2. Ferdinand Filip (1724–1784; č. 15), 6. kníže 3. Marie Anna Eleonora (1725–1729; č. 10) 4. Marie Alžběta Anna, provd. Corfitzová z Ulfeldu (1726–1786; č. 16) 5. Filip Josef (1728–1729; č. 11) 6. neznámé dítě (*/† 1728) 7. neznámé dítě (*/† 1730) 8. Karel Josef (*/† 1732)
			21. 12. 1734 Vídeň	Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab	25. 8. 1721 Vídeň: Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
14.	9.	Václav Ferdinand z Lobkowicz	16. 1. 1723 Praha	Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)			5. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1734–1739).
			22. 1. 1739 Würzburg	Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
15.	10.	Ferdinand Filip z Lobkowicz	27. 4. 1724 Praha	Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)	24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň: Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22)		6. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1739–1784).
			14. 1. 1784 Vídeň	Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
16.	10.	Marie Alžběta z Lobkowicz	23. 11. 1726 Praha	Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13)	15. 4. 1743: Antonín Corfitz z Ulfeldu 15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň		Manžel byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
			29. 7. 1786 Vídeň	Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň
17.	(10.)	Marie Josefa z Harrachu	20. 11. 1727 Vídeň	Bedřich August z Harrachu 18. 6. 1696 Vídeň – 4. 6. 1749 Vídeň	19. 3. 1744: Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu 6. 7. 1724 – 22. 12. 1748 Vyškov		Kněžna z Liechtensteinu (1744–1748), kněžna z Lobkowicz (sekundogenitura; 1753–1788). Narodily se jí následující děti: 1. Marie Anna (1745–1752) 2. Marie Antonie, provd. Paarová (1749–1813) 3. Marie Eleanora (1753–1802), jeptiška 4. Josef Bernard (1754–1768) 5. Marie Josefa, provd. z Auerspergu (1756–1823) 6. Ferdinand (1759–1761) První manžel byl pohřben v hrobce Liechtensteinů ve Vranově.
			15. 2. 1788 Vídeň[29] / Roudnice nad Labem	Eleonora Marie Karolína z Liechtensteinu asi 1703 – 18. 7. 1757	28. 11. 1752 Vídeň: Josef Maria Karel z Lobkowicz (č. 18)
18.	10.	Josef Maria Karel z Lobkowicz	8. 1. 1724 Praha	Jan Jiří Kristián z Lobkowicz 10. 8. 1686 Praha – 4. 10. 1753 Prešpurk (Bratislava) nebo 4. 10. 1755 Vídeň	28. 11. 1752 Vídeň: Marie Josefa z Harrachu (č. 17)		Kníže z Lobkowicz a 2. hlava (mělnicko-hořínské) sekundogenitury (1753–1802), císařský komoří a tajný rada, polní maršál, kapitán císařské osobní gardy, rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1760), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1772), rakouský velvyslanec v Rusku (1764–1777).[29]
			5. 3. 1802 Vídeň	Marie Karolína z Waldsteinu 24. 1. 1702 – 11. 3. 1780
19.	12.	Karel Jan z Lobkowicz	24. 2. 1804	Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)
			11. 4. 1806	Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
20.	(11.)	Marie Karolína ze Schwarzenbergu	7. 9. 1775 Vídeň	Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 4. 4. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou	2. 8. 1792 Vídeň: Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)		11. kněžna z Lobkowicz (1792–1816). Narodily se jí následující děti: 1. Marie Gabriela, provd. z Auerspergu (1793–1863) 2. Marie Eleonora, provd. z Windisch-Grätze (1795–1876) 3. Ferdinand Josef Jan (1797–1868; č 26), zakladatel roudnické linie 4. Jan Nepomuk Karel (1799–1878; pohřben v Lobkowiczké hrobce v Křimicích), zakladatel křimické linie 5. Tereza Karolína (1800–1868) 6. Marie Paulina (*/†1801) 7. Josef František Karel (1803–1875; č. 28), zakladatel dolnobeřkovické linie 8. Karel Jan (1804–1806; č 19) 9. Ludvík Jan Karel (1807–1882; pohřben v Lobkowiczké hrobce v Netíně), zakladatel velkomeziříčské linie 10. Marie Anna, provd. z Harrachu (1809–1881; pohřbena v Harrachovské hrobce v Horní Branné) 11. Zdeňka (Sidonie) Karolína, provd. Pálffy-Daun (1812–1880) 12. Karel Jan (1814–1879; č. 29)
			24. 1. 1816 Praha	Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň
21.	11.	Josef František Maxmilián z Lobkowicz	3. nebo 8. 12. 1772 Vídeň	Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15)	2. 8. 1792 Vídeň: Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)		7. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1784–1816), zaháňský vévoda (1784–1785), 1. roudnický vévoda (1786–1816). Císařský komoří a tajný rada, rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1809), generálmajor v armádě.[30] Zemřel ve věku 44 let na krvácení mozkové (Nervenschlagfluss).[30]
			16. 12. 1816 Třeboň[30]	Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22)
22.	(10.)	Marie Gabriela Savojsko-Carignanská	17. 5. 1748 Turín	Ludvík Viktor Savojský 25. 9. 1721 Paříž – 16. 12. 1778 Turín	24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň: Ferdinand Filip z Lobkowicz (č. 15)		10. kněžna z Lobkowicz (1769–1828, od roku 1784 kněžna vdova). Narodil se jí následující syn. Josef František Maxmilián (1772–1816; č. 21)
			10. 4. 1828 Vídeň	Kristýna Hesensko-Rotenburská 21. 11. 1717 Rotenburg – 1. 9. 1778 Turín
23.	(12.)	Antonie Kinská z Vchynic a Tetova	7. 5. 1815 Praha	Karel Kinský z Vchynic a Tetova 28. 7. 1766 Chlumec nad Cidlinou – 4. 9. 1831 Sloup v Čechách	20. 8. 1835 Praha: Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)	Pohřbena 8. 1. 1836 v Lobkowiczké rodinné hrobce.[31]	Zemřela bezdětná čtyři měsíce po sňatku ve věku 20 let na zánět střev (Gedärmentzündung)[31] nebo na tyfus.[32]
			1. 1. 1836 Pardubice[31][pozn. 6]	Alžběta z Thun-Hohensteinu 1791–1867
24.	13.	Anna Berta z Lobkowicz	4. 2. 1849	Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)
			10. 4. 1849	Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
25.	13.	Maxmilián z Lobkowicz	5. 8. 1827	Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26)			C. k. poručík jízdy.[33] Zemřel ve věku 21 let.
			6. 7. 1849 Bony (zámek u Győru v Uhersku)	Marie z Liechtensteinu (č. 27)
26.	12.	Ferdinand Josef z Lobkowicz	12. nebo 13. 4. 1797 Hollabrunn	Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)	9. 9. 1826 Vídeň: Marie z Liechtensteinu (č. 27)	Pohřben 22. 12. 1868 v roudnické rodinné hrobce u kapucínů pražským arcibiskupem Bedřichem ze Schwarzenbergu.[34]	8. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 2. roudnický vévoda (1816–1868), Jeho Jasnost (Durchlaucht; 1825), zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici. Poslanec Českého zemského sněmu (1861–1863), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1861–1868),[35] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1836). Majitel majorátu Roudnice. Zemřel ve věku 71 let na ochrnutí plic.[34]
			18. 12. 1868 Vídeň[34]	Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
27.	(12.)	Marie z Liechtensteinu	3. 12. 1808 Vídeň	Mořic z Liechtensteinu 21. 7. 1775 Vídeň – 24. 3. 1819 Vídeň	9. 9. 1826 Vídeň: Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26)	Pohřbena 30. 5. 1871 v roudnické knížecí hrobce u kapucínů.[36]	12. kněžna z Lobkowicz (1826–1871, od roku 1868 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže,[zdroj?] dvorní dáma císařovny.[36] Zemřela ve věku 62 let na ochrnutí mozku.[36] Narodily se jí následující děti: 1. Maxmilián (1827–1849; č. 25) 2. Mořic (1831–1903; č. 33), 9. kníže 3. Leopoldina Luisa, provd. Bossi-Federigotti (1835–1892) 4. Marie Leopoldina Aloisie, provd. Blücherová z Wahlstattu (1841–1870)
			24. 5. 1871 Vídeň[36]	Marie Leopoldina Esterházyová z Galanty 31. 1. 1788 Vídeň – 6. 9. 1846 Liběšice
28.	12.	Josef František Karel z Lobkowicz	17. 2. 1803 Vídeň	Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)	20. 8. 1835 Praha: Antonie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 23)	Pohřben 24. 3. 1875 v rodinné hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[37]	Zakladatel dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1830–1875).[8] Tajný rada (1854), generál jezdectva, druhý majitel kyrysnického pluku č. 4, nejvyšší hofmistr císařovny Alžběty (1854), komtur Leopoldova řádu (1848).[38] Majitel statků Dolní Beřkovice a Cítov.[38] Zemřel ve věku 72 let na náhlé ochrnutí plic.[39]
			18. 3. 1875 Praha-Nové Město[37]	Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)	11. 5. 1848 Vídeň: Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
29.	12.	Karel Jan Josef z Lobkowicz	24. 11. 1814 Praha	Josef František Maxmilián z Lobkowicz (č. 21)	15. 9. 1856 (morganatický sňatek): Julie z Redwitz-Wildenrothu (č. 32)	Pohřben 1. 10. 1879 v rodinné knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[40]	Zemský prezident v Salcburku (1852–1855), místodržitel v Dolním Rakousku (1858–1860), moravský zemský hejtman (1860), místodržitel v Tyrolsku (1861–1866), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1869–1879). Zemřel vevěku 64 let na marasmus.[40]
			26. 9. 1879 Salcburk[40]	Marie Karolína ze Schwarzenbergu (č. 20)
30.	14.	mrtvě narozený princ z Lobkowicz	9. 9. 1884 Dolní Beřkovice[41]	Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)		Pohřben 11. 9. 1884 v knížecí hrobce v kostele u kapucínů v Roudnici nad Labem.[42]
			9. 9. 1884 Dolní Beřkovice[42]	Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
31.	14.	Marie Zdenka (Sidonie) z Lobkowicz[pozn. 7]	30. 6. 1886 Dolní Beřkovice[43]	Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)		Tělo bylo 12. 7. 1887 vykropeno v zámecké kapli v Dolních Beřkovicích[8] a téhož dne uloženo v knížecí hrobce v kostele kapucínském v Roudnici nad Labem.[44][45]	Zemřela ve věku 1 roku na otok mozku (oedema cerebri).[44][45] Poslední pochovaná ve staré hrobce.[8]
			10. 7. 1887 Dolní Beřkovice[44][45]	Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
32.	(12.)	Julie z Redwitz-Wildenrothu	25. 9. 1840 Würzburg	Filip z Redwitz-Wildenrothu † 1881	15. 9. 1856 (morganatický sňatek): Karel Jan Josef z Lobkowicz (č. 29)	Pohřbena 8. 6. 1895 v bývalé hrobce kapucínů v Roudnici nad Labem.[46] Uložena v kovové rakvi v nové hrobce.[7]	Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[33] Pohřbena v nové hrobce jako první.[7] Bezdětná. Zemřela ve věku 54 let na ochrnutí srdce.[46]
			4. 6. 1895 Salcburk[46] (Parsch bei Salzburg[33])	Augusta z Reitzensteinu 1808–1875
33.	13.	Mořic Alois z Lobkowicz	2. 6. 1831 Inzersdorf u Vídně	Ferdinand Josef z Lobkowicz (č. 26)	21. 4. 1857 Praha: Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)	Pohřben 7. 2. 1903 v knížecí hrobce u kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[47]	9. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 3. roudnický vévoda (1868–1903). C. k. komoří (1881), tajný rada (1890),[48] poslanec Českého zemského sněmu (1864–1867, 1870–1871), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1879–1903),[49] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1881), čestný rytíř Maltézského řádu.[48] Majitel majorátu Roudnice.[48] Zemřel ve věku 71 let na zánět plic.[47]
			4. 2. 1903 Roudnice nad Labem[47]	Marie z Liechtensteinu (č. 27)
34.	(13.)	Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu	1. 2. 1839 Wallerstein	Bedřich z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu 1793–1842	21. 4. 1857 Praha: Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33)	Pohřbena 26. 12. 1912 v knížecí hrobce při kostele kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[50]	13. kněžna z Lobkowicz (1868–1912, od roku 1903 kněžna vdova). Dáma Řádu hvězdového kříže (1868) a palácová dáma.[48] Zemřela ve věku 73 let na ochrnutí srdce, zánět ledvin a zkornatění tepen.[50] Narodily se jí následující děti: 1. Ferdinand Zdeněk (1858–1938; č. 47), 10. kníže 2. Marie Anna Vincenta (1858–1937; č. 46) 3. Mariana Františka Regina, provd. z Brühlu (1861–1925) 4. Vilemína Marie Anna (1863–1945; pohřbena na hřbitově v Nelahozevsi[51]) 5. Gabrielle Sophie, provd. z Thunu-Hohensteinu (1864–1941; pohřbena na hřbitově ve Vídni-Hietzingu[52]) 6. Leopoldina Bedřiška z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1936) 7. Karolína Filipa (1868–1929)
			23. 12. 1912 Coswig, Sasko[50]	Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu 1806–1885
35.	14.	Josef Ferdinand z Lobkowicz[pozn. 8]	4. 9. 1885 Dolní Beřkovice[53][pozn. 9]	Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)	21. 10. 1913 Průhonice:[55] Gisela-Helena Silva-Tarouca[pozn. 10] 14. 6. 1887 Trmice – 21. 2. 1958 Praha	Pohřben 31. 10. 1914 v hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště.[54]	JUDr., c. k. komoří (1912), nadporučík dragounského pluku č. 14.[56] Padl za první světové války. Zemřel na bojišti na střelnou ránu do srdce.[54] Manželka byla pohřbena v hrobce Lobkowiczů na hřbitově v Cítově.
			25. 10. 1914 Jarosław, Halič[54]	Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
36.	14.	Václav Eusebius z Lobkowicz	17. 4. 1893 Terezín	Zdeněk Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov		Pohřben 9. 11. 1915 v knížecí hrobce v klášteře kapucínů v Roudnici nad Labem.[57]	Student práv, c. k. důstojník dělostřelců.[58][pozn. 11] Zemřel ve věku 22 let na střevní tyfus.[57]
			4. 11. 1915 Vídeň-Hetzendorf[57]	Paula ze Schönbornu (č. 41)
37.	13./ (12.)	Zdeňka (Marie Sidonie) z Lobkowicz z mělnicko-hořínské knížecí sekundogenitury	4. 10. 1828 Lvov	August Longin z Lobkowicz 15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň	11. 5. 1848 Vídeň: Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)	Pohřbena 28. 2. 1917 v knížecí hrobce u kapucínů v Roudnici nad Labem.[59]	Palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1898).[38] Zemřela ve věku 88 let na Catarrhus bronchialis acutus.[59] Narodily se jí následující děti: 1. Ferdinand Jiří August (1850–1926; č. 42) 2. Anna Berta, provd. z Brühlu (1851–1887) 3. Josefína Marie Polyxena, provd. Arco (1853–1898; pohřbena v poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Tuntenhausenu[60]) 4. Gabriela Marie, provd. Korff-Schmising-Kerssenbrocková (1855–1917; pohřbena na hřbitově v Líšťanech[61]) 5. Alžběta Marie Terezie, provd. Morsey-Picardová (1856–1936) 6. Zdeněk Čeněk (1858–1933; pohřben na Břevnovském hřbitově[62]) 7. August Jiří Ferdinand (1862–1921; č. 40) 8. Anna Marie, provd. z Wrede (1867–1957; pohřbena na hřbitově v Pählu[63]) 9. Rosa Marie, provd. Gudenusová (1867–1951; pohřbena na hřbitově ve Weizbergu[64])
			25. 2. 1917 Dolní Beřkovice[59]	Anna Berta ze Schwarzenbergu 2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk
38.	14.	Josef Zdeněk z Lobkowicz	14. 4. 1884 Praha	Zdeněk Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov			JUDr., c. k. komoří (1912), státní úředník.[58] Jeho tělo bylo nedokonale nabalzamováno a rozložilo se, což způsobovalo silný mrtvolný zápach. Proto byla rakev v roce 1926 opatřena ještě vnější rakví.[65]
			6. 4. 1918 Vídeň	Paula ze Schönbornu (č. 41)
39.	(13.)	Ida Podstatzká-Lichtenstein	23. 10. 1865 Vídeň	Leopold III. Podstatzký-Lichtenstein 25. 6. 1840 Telč – 17. 2. 1902 Opatija	11. 11. 1883 Vídeň: Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)		Dáma Řádu hvězdového kříže (1884), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1913).[56] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[65] Narodily se jí následující děti: 1. Josef Ferdinand (1885–1914; č. 35) 2. Marie Zdeňka (1886–1887; č. 31) 3. Leopold Maria Vilibald (1888–1933; č. 45) 4. Mořic Maria Alexandr (1890–1944; pohřben na hřbitově v Cítově) 5. Franziska, provd. Thun-Hohensteinová (1893–1964; pohřbena na hřbitově v Haindlingu[66]) 6. Marie Ida, provd. Khuen-Belasi (1896–1985; pohřbena na hřbitově ve Wolfeggu[67])
			4. 4. 1919 Dolní Beřkovice	Františka Paarová 10. 5. 1842 Vídeň – 4. 2. 1881 Vídeň
40.	13.	August Jiří Lobkowicz	2. 2. 1862 Dolní Beřkovice	Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)	3. 10. 1897 Praha-Hradčany:[68] Marie (Irma) Pálffyová z Erdődu a z Újezda[pozn. 12] 29. 10. 1866 Retzhof – 14. 7. 1950 Vídeň		C. k. komoří (1887), tajný rada (1917), plukovník v záloze, nejvyšší hofmistr arcivévody Leopolda Salvátora, komtur Leopoldova řádu (1918).[58] Tělo muselo být v roce 1932 přerakveno.[65] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Hietzingu.[13]
			10. 8. 1921 Vídeň	Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
41.	(13.)	Paula ze Schönbornu	22. 1. 1861 Praha	Ervín Damián Hugo Schönborn 17. 5. 1812 Vídeň – 12. 1. 1881 Praha	6. 5. 1883 Praha-Hradčany:[69] Zdeněk Čeněk (Zdenko Vincenc) Lobkowicz 5. 5. 1858 Vídeň – 13. 8. 1933 Harrachov		Dáma Řádu hvězdového kříže (1913), palácová dáma.[70] Narodily se jí následující děti: 1. Josef Zdeněk (1884–1918; č. 38) 2. Zdeňka (1885–1964; pohřbena na Břevnovském hřbitově[62]), dáma Tereziánského ústavu šlechtičen na Hradčanech 3. Ervin Karel (1887–1965) 4. Maria Christina (1890–1972) 5. Václav Eusebius (1893–1915; č. 36) 6. Anna Berta (1896–1959; pohřbena na Břevnovském hřbitově[62]) Manžel byl pohřben na Břevnovském hřbitově.[62]
			9. 2. 1922 Praha	Kristýna z Brühlu 28. 3. 1817 Praha – 23. 10. 1902 Praha
42.	13.	Ferdinand Jiří Lobkowicz, zv. Fede	26. 6. 1850 Dolní Beřkovice	Josef František Karel z Lobkowicz (č. 28)	11. 11. 1883 Vídeň: Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)		2. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1875–1926). C. k. komoří (1887) a tajný rada (1897), generálmajor v záloze,[38] poslanec Českého zemského sněmu (1883–1913), poslanec rakouské Říšské rady (1882–1883), doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1892–1918),[71] (poslední) nejvyšší maršálek Českého království (1908–1913), komtur Královského uherského řádu sv. Štěpána (1898), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1907), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1913).[38] Majitel statků Dolní Beřkovice, Cítov a Vintířov (od roku 1875).[56] Tělo muselo být v roce 1939 přerakveno.[65]
			22. 4. 1926 Milán	Marie Sidonie (Zdeňka) z Lobkowicz (č. 37)
43.	15.	Jiří Kristián Lobkowicz	3. 6. 1902 Košťany	Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47)			JUDr.
			30. 3. 1928 Cannes, autonehoda	Anna Berta z Neippergu (č. 44)
44.	(14.)	Anna Berta z Neippergu	7. 8. 1857 Praha	Ervín František z Neippergu 1813–1897	4. 9. 1884 Vídeň (Votivní kostel):[72] Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz (č. 47)	Pohřbena 13. 4. 1932 v Lobkowiczké hrobce v kapucínské kapli v Roudnici nad Labem.[73]	14. kněžna z Lobkowicz (1903–1932).[pozn. 13] Dáma Řádu hvězdového kříže (1885), palácová dáma, dáma Maltézského řádu, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy (1910).[48] Zemřela ve věku 74 let na arteriosklerózu a ochrnutí srdce.[73] Narodily se jí následující děti: 1. Ferdinand Josef (1885–1953; pohřben na Břevnovském hřbitově[62]) 2. Marie Rosa Josefa, provd. z Schall-Riaucouru (1887–1967) 3. Maxmilián Ervín (1888–1967), dědic 4. Anna Marie Josefína, provd. ze Stolberg-Stolbergu (1890–1964) 5. Leopoldina Marie Josefina, provd. z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1891–1981) 6. Karel Borromeus (1893–1916) 7. Hedvika Marie Josefa, provd. z Auerspergu (1894–1966) 8. Gabriela Marie Josefa, provd. z Almeidy (1895–1969) 9. Josefína Marie Anna, provd. z Schall-Riaucouru (1897–1972) 10. Jiří Kristián (1902–1928; č. 43)
			9. 4. 1932 Chomutov[73]	Růžena (Rosa) z Lobkowicz 1832–1905
45.	14.	Leopold Lobkowicz[pozn. 14]	7. 7. 1888 Dolní Beřkovice[74]	Ferdinand Jiří Lobkowicz (č. 42)	11. 4. 1918 Vídeň (katedrála sv. Štěpána):[75] Františka Montenuovo 22. 8. 1893 Margarethen a. M. – 3. 11. 1972 Wels		3. hlava dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury (1926–1933). C. k. komoří, nadporučík v záloze.[56] Majitel statků Dolní Beřkovice a Vintířov.[56] Manželka byla pohřbena na hřbitově v Kirchbergu u Kremsmünsteru.[13]
			15. 5. 1933 Praha	Ida Podstatzká-Lichtenstein (č. 39)
46.	14.	Marie Lobkowiczová	22. 1. 1858 Praha	Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33)			Dvojče Ferdinanda Zdeňka (č. 47)
			8. 11. 1937 Nelahozeves	Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)
47.	14.	Ferdinand Zdeněk Lobkowicz	23. 1. 1858 Praha	Mořic Alois z Lobkowicz (č. 33)	4. 9. 1884 Vídeň (Votivní kostel):[72] Anna Berta z Neippergu (č. 44)		10. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, 4. roudnický vévoda (1903–1938).[pozn. 13] C. k. komoří (1884) a tajný rada (1904),[48] poslanec Českého zemského sněmu (1905–1907), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1904–1918), prezident Katolické besedy v Praze (1908–1911),[76] rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1908), držitel velkokříže Maltézského řádu.[48] Majitel majorátu Roudnice (do 1920).[48]
			22. 12. 1938 Nelahozeves	Marie Anna z Öttingen-Wallersteinu (č. 34)